Při práci neustále poslouchám audioknihy. Ta dnešní mě několikrát donutila odložit kosu či lopatu a jen zírat a nevědět, zda se smát nebo brečet. Poslouchám knihu „Život s vysokou inteligencí“ autorky Moniky Stehlíkové. (Najdete ji třeba zde.) Měla jsem pocit, jako by ta paní sledovala roky naši rodinu a pak shrnula do knihy naše pocity a problémy.

Nenechte se mýlit. Kniha není o tom, že bychom se my „inteligentní“ navzájem poplácávali po ramenou, jací jsme borci a ostatní jsou podřadní. To vůbec ne. Autorka se roky zabývala nadanými dětmi a dospělými a hledala styčné body fungování jejich mozku a lapálií, se kterými se v životě potýkají. Poukazuje na to, že lidem s vysokou inteligencí mozek funguje fyziologicky jinak i v jiných ohledech. Při autopsiích mozků nadaných lidí se zjistilo, že některé oblasti jsou nadměrně vyvinuté a spoje mezi neurony jsou četnější. Jednou takovou nadměrně vyvinoutou oblastí jsou tzv. zrcadlové neurony. Neurony zodpovědné za schopnost empatie a naladění se na ostatní. Ukazuje se, že vysoce inteligentní lidé bývají zároveň velmi empatičtí a v podstatě se,  aniž by se tomu mohli bránit, nalaďují na emoce jiných lidí a prožívají je jako svoje vlastní. Proto jsou to lidé velmi laskaví, protože ubližují-li jiným, ubližují sami sobě.

Těmto lidem se snadno stane, že:

  1. si nedokážou vymezit hranice, protože natolik soucítí s „agresorem“, že chápou jeho motivaci a nechtějí ho případně vystavit trapné situaci
  2. jsou ve škole šikanovaní a odstrkovaní, protože jsou „divní“
  3. si myslí, že všichni ostatní vnímají svět stejně jako oni
  4. o sobě začnou pochybovat a mají tendenci snižovat svoje úspěchy a zaměřovat se na svoje neúspěchy
  5. se na základní škole nudí a zdá se jim, že otázky učitelů přeci nemohou být tak jednoduché jak se zdají. Hledají za nimi nějaký háček.
  6. negativní emoce lidí v okolí dávají za vinu sobě

To není, samozřejmě, vše. V knize najdete mnoho detailů a zajímavostí z rozhovorů s nadanými dětmi i dospělými.

Poznáváte se v některém z bodů? Mně kniha obrovským skokem pomohla pochopit ještě lépe vlastní děti. Utvrdila jsem se v tom, že domácí vzdělávání byl správný krok, a pochopila jsem, že individuální výuka je častou záchranou a vysvobozením pro velice inteligentí a velice citlivé děti.

A proč dávám tuto zmínku o zajímavé knize na tento blog? Protože na zážitkové víkendy s koňmi mi jezdí hodně podobně cilivých bytostí. Lidí empatických tak neskutečně, že by si skoro nechali ukrást i poslední majetek a střechu nad hlavou a vmanévrovat se do naprosto nevýhodných situací a smluv, jen aby nemuseli někomu kolem sebe říci něco nepříjemného a způsobit mu nepříjemné pocity.

Takoví lidé se někomu mohou zdát slabí, ale opak je pravdou. Jejich nervová soustava a smysly jsou tak citlivé, že naopak musí denně bojovat s přemírou vjemů, filtrovat je a naučit se adekvátně reagovat. Kdyby totiž reagovali tak, jak se vnitřně skutečně cítí, mohli by se zdát až hysteričtí. Svádějí tedy sami v sobě denně boje, o kterých ostatní nemají ani tušení.

Jejich citlivost je darem i prokletím (jak říká můj oblíbenec, detektiv Monk).

Příkladem může být i naše kobylka Eshlinka. Kdo ji znáte, víte, že tato charakteristika na ni sedí. Je to kobylka-srdcařka, která všechny vzruchy prožívá tak silně, že je to na hranici únosnosti, a sama si vytváří veliké stresy. Ovšem z oddanosti a lásky k člověku všechna úskalí překoná a doveze vás bezpečně domů.

Věřím, že pro takto empatické jedince mohou být koně skvělými učiteli vymezování hranic. Koně si nechají vysvětlit, kde hranice jsou (např. nebudou se na vás lepit, ale budou stát dva metry od vás) a přitom nezahořknou a neprožívají negativní emoce, které by takového empatika srazily na kolena. Na druhou stranu, bez vytýčení hranic s koňmi nemůžete bezpečně být a pracovat. Takže i takový hypersenzitivní balíček zrcadlových neuronů, jako jsem i já:), jsa motivován a hnán silnou touhou s koňmi být, v sobě musí něco zlomit a naučit se hranice si vytyčovat. Sama jsem po letech u koní pořád ještě ve výcviku. Ale vím o dalších podobně obdarovaných i prokletých lidech, kteří s našimi čtyřnohými lektory započali podobné studium a začali opouštět svou zónu pohodlí.

Výhodou empatiků v přítomnosti koní je, že se dokáží svými citlivými anténkami na koně přirozeně naladit a komunikace s tímto krásným a moudrým zvířetem pak probíhá hladce a přirozeně. Radost pohledět.

Pokud jste se tedy v některých bodech poznali (a případně po přečtení knihy ještě v desítkách dalších), vězte, že právě koně mohou být těmi guru, kteří vás povedou na cestě k vyváženějšímu a spokojenějšímu životu. Nejste divní, jen váš mozek funguje trochu jinak, než 90% populace. Vysoká citlivost s sebou nese i intenzivnější prožívání emocí a smyslových vjemů. Takže pokud necháte např. koně, aby vás naučili si vytýčit hranice a chránit svou energii, můžete prožívat a vychutnávat život mnohem plněji, než jak je tomu u mnohých jiných lidí.

Pokud si knihu přečtete a bude se vám líbit, dejte mi vědět a třeba i autorce. Jistě bude potěšena.

mix 119