Nastalo, z našeho pohledu, nejkrásnější období v roce. Ubývá obtížného hmyzu, vítr přináší zvláštní podzimní vůni a přitom se přes den můžeme ještě vesele promenádovat v tričku s krátkým rukávem.
Dnešní manželův dovolenkový den jsme částečně strávili čištěním spodní pastviny. Bylo to příjemné, romantické a i na odpočinek zbyl čas.
Také nám přibylo několik nových obyvatel farmy. Pávice dlouho tesknily po Vilibaldovi, který padl za oběť hladové lišce. Přivezli jsme jim proto pavího dorostence a modlíme se, aby to byl skutečně kluk a už příští rok aby ozdobil Opidum svým krásným vějířem tak, jak jsme na to byli dlouho zvyklí. Zatím jsou zavřeni ve voliéře, protože pávi si na nové bydliště dlouho zvykají.
Spolu s pávem přivezl Jiří i záhadný, mrskající se pytel. Podal mi ho se slovy: „Na, vypust to u slepiček ve výběhu.“ Netušila jsem, co z pytle vyleze. Objevila se krásná landeská husa. Jiří neměl s sebou drobné a tak dostal k pávovi ještě husu. Hned druhý den jsem jí jela pro partnera a nyní si spokojeně bydlí ve velkém výběhu se slepičkami a čvachtají se v malém bazénku. Plánuji jim vybudovat bydlení a výběh u rybníčku. To bude radosti. Takto mají zatím provizorium, protože jsem je skutečně nečekala.
Vyjížďky jsou nyní báječné a sklizená pole nabízejí prostor k mnoha silným zážitkům v sedle. Cválat krajinou naprosto v klidu a na koni, který reaguje na nejjemnější pobídky, se nedá ničím nahradit.
Z kozího mléka se učím dělat sýr, ale to si pak vyžádá samostatný příspěvek, Je to zajímavá alchymie a i když ne vždy vše vyjde podle mých představ, výsledky jsou chutné. Až tak, že je o ně rvačka.





Napsat komentář