Pohanská drobotina

Při stěhování na venkov jsme se nejvíce těšili na to, jak uvidíme naše děti prožívat normální dětství – takové to prázdninové svobodné hraní na čerstvém vzduchu a prožívání dobrodružství v lese – ale celoročně.

A teď denně sledujeme, jak se to plní. Naši malí nekonformní pohané pobíhají venku bosi, mazlí se s veškěrým zvířectvem, které cestou potkají, šermují, lezou na balíky sena a v lese „u oveček“ prožívají nekonečná dobrodružství. Do školy jezdí teréňákem a před nedělním obědem děkují kohoutkovi, že nám dal svou sílu.

V dílně tajně něco řežou a brousí a učí se, že je denně třeba udělat i spoustu práce, aby se hospodářství udrželo v chodu a že musí přispět svými silami a schopnostmi.

Občas vyčerpaně usnou umounění a se psem v objetí. Je na nich vidět, že stejně jako my, by už neměnili…